Jak již napovídá název senzorů, jsou určené k měření napětí a proudu. Připojit se mohou přímo k Jetiboxu, se kterým pak tvoří jednoduchý měřicí přístroj, nebo k jakémukoliv přijímači JETI Duplex. Ten pak naměřené a zpracované údaje posílá jako součást balíčku telemetrických informací do vysílacího modulu, který generuje akustické hlášení, a Jetiboxu, který plní funkci zobrazovače a programátoru. Příjemné je, že se po připojení rozšiřujících modulů nemusí nic nastavovat a aktivovat. Příslušné funkce i rozšířené možnosti programování a zobrazování naskočí samy ihned po připojení některého ze senzorů. A naopak, funkce a souvislosti, které jsou neaktivní, protože nejsou připojena příslušná čidla, se nezobrazují a tím nekomplikují programování. Termín „plug and play“, známý z počítačového světa, bychom zde mohli parafrázovat jako „plug and fly“.
Nyní jsou v nabídce tři typy telemetrických čidel MUI, a to MUI 30, 75 a 150. Jsou funkčně shodná a číslo v názvu udává maximální proudové zatížení. Každé má dva samostatné a oddělené vstupy pro měření napětí a proudu. Je tedy možné například pouze jedním čidlem na jednom akumulátoru měřit napětí a na druhém proud.
Senzory MUI měří a vypočítávají tyto parametry:
| sledované funkce | hodnoty | signalizace a další možnosti | |
| napětí |
- minimální napětí - maximální napětí - aktuální hodnota |
0-60 V | alarm U - zvuková signalizace ve vysílači při poklesu napětí pod nastavenou hodnotu |
| proud |
- minimální proud - maximální proud - průměrný proud - aktuální hodnota |
do 30, 75 , 150 | alarm I - zvuková signalizace ve vysílači při překročení nastavené hodnoty proudu |
| čas | - načítání času motorového letu | min:sec | nastavitelná hodnota aktivačního proudu |
| kapacita | - sledování množství energie odebrané z akumulátoru | mAh | alarm C - zvuková signalizace ve vysílači při vyčerpání kapacity akumulátoru nad nastavenou hodnotu |
| přesnost měření napětí | 0,1 % | ||
| přesnost měření proudu | 1% | ||
Asi nemá cenu zabíhat do podrobností, ostatně jsou pro zájemce lehce dostupné na firemních stránkách výrobce. Když mi jedno kamarádovo čidlo MUI 75 leželo na stole a čekalo na montáž, přemýšlel jsem, na co by se hodilo pro mne. Jako „elektroletec“ jsem pouze velmi rekreační a vystačím si se základním vybavením. Napadla mě však jiná možnost využití, než pro kterou byla tato čidla vyrobena. Létám s turbínovými modely a jejich motory jsou „pěkně žíznivé“. Kilogram kerosinu stačí zhruba na tři minuty letu, a tak se někdy létá hodně na doraz. Tryskáče navíc dost často mizerně plachtí v bezmotorovém letu. Napadlo mě zapojit čidlo ne podle doporučení výrobce, tedy za akumulátor, ale před spotřebič. V mém případě před palivové čerpadlo turbíny a použít jej jako měřič spotřeby paliva s akustickou výstrahou při dosažení minimálního množství paliva v nádrži.
Doporučené zapojení čidla MUI
Upravené zapojení čidla MUI
Pokud by byla závislost mezi množstvím energie spotřebované čerpadlem a množstvím přečerpaného paliva lineární, je z proudového čidla MUI rázem elegantní, malý a lehký palivoměr, který je schopen naměřené hodnoty zpracovat, přenést je v reálném čase do vysílače, a hlavně akustickým signálem upozornit včas na kritický stav paliva v nádrži. Teoreticky skvělé, ale bude to fungovat i v praxi? Nezbývalo než vyzkoušet.
Pro tento účel jsem si sestavil jednoduché testovací zařízení. Regulátor stejnosměrných motorů jsem programem vysílače seřídil na rozsah napětí 0,8 - 4,7 V; to je přibližně rozsah řídicí elektroniky turbíny. Stejně tak byla přiškrcena výstupní hadička, aby její průřez, a tím i průtok, odpovídal vstřikovacím tryskám turbíny. Jelikož proud odebíraný čerpadlem nepřesahuje ani při plném výkonu 3 A, použil jsem čidlo pro nejnižší proudy - MUI 30. Aby byl výsledek reprezentativní a obecně použitelný, byla měření prováděna s čerpadly pro turbíny Frank, Graupner, Top Jet a dvěma dalšími. Jen pro informaci, palivová čerpadla pro modelářské turbíny jsou jednoduchá zubová čerpadla poháněná stejnosměrným elektromotorem, velmi často řady 400 nebo 300.
A pak jsem již jen přečerpával a měřil a zapisoval a přečerpával...
Pokud byl můj předpoklad správný, měla by být u každého typu čerpadla energie potřebná k přečerpání stejného množství paliva stejná, a to i při různých otáčkách čerpadla. Při větším výkonu sice čerpadlo odebírá větší proud, ale k přečerpání stejného množství paliva potřebuje kratší čas. Během zkoušení se ukázalo, že jedno z čerpadel výrazně zvyšuje po každém přečerpání svůj výkon. To čerpadlo bylo zcela nové, nezaběhnuté. Vlivem zabíhání byly jeho naměřené hodnoty nesmyslné a proto jsem ho z dalších zkoušek vyřadil. Ostatní čerpadla měla minimálně část sezóny za sebou.
Asi nemá cenu uvádět tabulky s hodnotami a výpočty. Výsledek lze shrnout do několika bodů:
- závislost mezi energií spotřebovanou čerpadlem a množstvím přečerpaného paliva je lineární
- rychlost čerpání (výkon čerpadla a tím i turbíny) nemá vliv na výsledek
- celá sestava (řídicí jednotka - proudové čidlo - čerpadlo) pracovala s chybou max. 4 %
- závěr = funguje to
Zjištěná maximální chyba 4 % vypadá jako zcela zanedbatelná. Pokud ale budeme mít v letadle celkové množství paliva 3 litry, dělá nám nepřesnost 4 % nezanedbatelných 1,2 dcl. Není to málo, ale myslím, že je to přesnost pro naše použití více než dostatečná. Rozdíl mezi hodnotou naměřenou sondou a skutečným přečerpaným množstvím způsobovala čerpadla. Při polovičních až plných otáčkách čerpadel byly nepřesnosti téměř neměřitelné. Největší byly při simulovaných volnoběžných otáčkách turbíny, to je při napětí na čerpadle 0,8 - 1,5 V.
Praktické použití a montáž je velmi jednoduchá. Přerušíme jeden vodič mezi řídicí jednotkou a čerpadlem a do přerušení vložíme MUI čidlo. Je třeba dodržet správnou polaritu! Při obrácené polaritě sice nic neshoří, ale čidlo neměří procházející proud. Volný vstup čidla určený pro měření napětí můžeme použít třeba pro monitorování akumulátorů turbíny. Budeme tak mít telemetricky hlídaný jak akumulátor pro přijímač a serva (ten hlídá čidlo integrované v přijímači), tak akumulátor nutný pro chod turbíny. Nyní je nutné zjistit, kolik energie je třeba u konkrétního motoru a modelu k vyčerpání veškerého paliva z plných nádrží. Například po přistání nechat na zemi turbínu spotřebovat zbytek paliva a zapsat si z paměti čidla hodnotu „capacity“. Tuto hodnotu snížit o požadovanou palivovou rezervu a zapsat pomocí Jetiboxu do paměti čidla jako „capacity alarm“.
Příklad
- po vyčerpání nádrží ukázalo čidlo odebranou energii 200 mAh
- jako rezervu paliva chceme mít v nádrži 20 % (= 200 - 20% = 160 mAh)
- jako hodnotu „capacity alarm“ zadáme 160
Výsledkem bude, že jakmile čerpadlo po nastartování turbíny spotřebuje 160 mAh, neboli že odebere z nádrží 80 % paliva, aktivuje se v mém vysílači příslušný akustický alarm. Není tedy třeba nic sledovat, ničím se rozptylovat, stačí jen poslouchat. To vše samozřejmě za předpokladu, že startujeme vždy s plnou nádrží.
M. Pastyřík
Testovací zařízení
